Hlas Pravoslaví

SOBOTA SV.SERAFIMA ZE SAROVA – 1.8.2015

Ráno ve 2.30 se mne lehce dotkne ruka schiarchimandrity Silvestra. Málokdo ví, že když byl duchovním správcem chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice a později i chrámu sv. Prokopa Sázavského v Příbrami, vždy vstával v tuto hodinu na modlitby. Abychom překonali pokušení Tasemníků, kteří nás chytají do sítí sladkého pohodlí a lenošení, posílali jsme si ranní esemesku: „Vstáváme na modlitbu.“ Je málo mnichů, kteří když žijí v dnešním světě mimo zdi kláštera, dokáží držet půst a modlitební pravidla, kterým jich učili. Nejsem sama, kdo cítí živou přítomnost a pomoc schiarchimandrity Silvestra – stačí chvíli pozorovat jeho hrob se stále čerstvými květinami. Každou chvíli tam směřují kroky někoho, kdo mu přišel říct, co ho trápí. Kdo věří v Kristovo Vzkříšení a nepochybuje, tak ví, že svatí ,vyznavači, mučedníci, učitelé Církve, apoštolové , schimonaši, všichni zesnulí s vírou v Kritovo Vzkříšení jsou tu stále s námi, aby nás povzbuzovali, potěšili a pomáhali VIDĚT CESTU, v záři světel, záplavě neonů a blikajících lákavých světýlek rozeznat JAS SVĚTLA KRISTOVA VZKŔÍŠENÍ.

Vstávat ve 2:30 jsem se naučila v roce 2004, kdy jsem si přivezla ze samarské gubernie z obce Archandělské prameny / Archangelskije kluči KLÍČE, které dal sv. Serafim Sarovský zdejším laikům, aby byli ve svorném bratrském a sesterském společenství schopni překonat časy, kdy kněží i biskupové budou upadat do strašlivých pokušení , kdy nebude mnichů a kláštery budou jen budovami, o jejichž vlastnictví se budou přetahovat jedni s druhými. Bez jakékoliv bázně Boží je raději i zapálí, jen aby ten majetek nepřipadl druhému. KLÍČE pro dobu, kdy kněží nebudou sloužit Bohu, ale modlám mamonu, a domy Boží měnit na kostely s.r.o. , kdy arcipastýři nebudou chtít vést stádo ,hledat a zachraňovat každou zbloudilou ovečku, ale budou se mezi sebou přít o obsahu písmenek kánonů a zapomínat přitom na těch pět nejdůležitějších písmenek, bez nichž nic dalšího nemá smysl. L Á S K A.

Jenže, kde tu lásku vzít, když jsme si nechali otrávit mysl i srdce potoky špíny, aniž bychom si uvědomili, že ten kýbl, který horlivě vyléval jeden na druhého, nám do ruky strčil takový nenápadný UJO Tasemník, na hlavu nám hodil chomout a už si nás vede na cestu blikajících světýlek a neonů a do své stáje. Srdce se pak scvrkne - a jak ho chceš naplnit láskou? A když nedýchá, nehoří – „ hnije a smrdí“, jak hezky napsal na svém facebooku hokejové rodině bratr Jaroslav – Jaromír Jágr. A aby se ten smrad mohl vyvětrat, bývá někdy v chrámech nevysvětlitelný průvan. Takový zvláštní vítr.

Kdosi nám vyčítal, proč jsme na konci minulého roku pořídili do chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanech tak velké a drahé Panikadilo , není to zbytečné, nebylo by lépe ty peníze investovat do něčeho jiného? Ale Bohu známý dárce chtěl, abychom pořídili právě tak velké a těžké chrámové osvětlení. Protože když si začne ten zvláštní vítr hrát s Panikadilem a ono se začne pohupovat, zrak se obrátí ke kopuli, kde tě oslepí Kristova tvář a duše hříšníka se hrůzou zachvěje. Co kdyby na mne ten půltunový lustr spadl a rozmáčkl mne jako mouchu? Je horko, v chrámu k zalknutí – dusno, vzduch se nepohne a dal by se krájet. A Panikadilo se pomalu otáčí jako kyvadlo hodin... kolik mám ještě času, než mne sem přinesou a položí na katafalk?

V roce 2001 jsme měli 1. srpna krásnou liturgii! Když jsme následujícícho dne na sv. Elijáše křtili Jaromíra , netušili jsme, že v následujících dnech nás čeká pohroma: chrám bude vykraden. Na to ráno si pamatuji dobře. Otec Silvestr mne prosil, abych hned přijela s fotoaparátem a vše pečlivě zaznamenala. Smutně civěly černé díry v ikonostase i bočních oltářích. Zmizela naše zázračná ikona Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Zmizelo vše – až na ikonu s ostatky sv. Serafima ze Sarova. ..v jeho pomoc jsme pak doufali!

A skutečně! Po 40 dnech modliteb se nám vrátilo všechno zpět – jeden ze zlodějů měl totiž tak dramatické sny, že nevydržel a zavolal o.Silvestrovi s nabídkou: chtěl mu odprodat naši zázračnou ikonu Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Kriminalisté potom našli všechny ikony a kompletní ukradené bohoslužebné vybavení našeho chrámu, celý kamion těsně před odjezdem do zahraničí. Svatý Serafim pomáhá stále – i u nás!

Spolu s ranní modlitbou vám dnes, drazí vladykové, důstojní otcové, milí bratři a sestry, posílám krátký film o Divotvůrci Serafimovi, který měl premiéru 8.6.2008. Možná jste ho už viděli, ale právě dnes stojí za to si ho pustit ještě jednou a připomenout si aktuání odkaz i pro naši církev.

Sama bych nebyla schopná správně rozhodnout, které informace, a které myšlenky mají zaznít na tak extrémně krátké ploše 12 minut, tak jsem se stala pokorně „lopatou“, nástrojem v rukou Božích a mé ruce si pak vedl sám sv. Serafim. Kdykoliv je mi úzko a musím překonat nějakou nepřízeň, překážku, pochyby, nemoc – vždy si znovu pustím tento film, abych si připomněla cestu a život sv. Serafima – a hlavně to nejdůležitější poselství, které zazní na konci filmu a které bychom si měli opakovat každý den a každou hodinu. VIDEO JE ZDE

S láskou v Kristu
Maria


LAZAROVA SOBOTA - Vzkříšený Lazar 4.4.2015

Důstojní otcové, drazí bratři a sestry, snad Vás v dnešní den potěší krátký 12 minutový film Vzkříšený Lazar, který jsme natočili na Kypru s vladykou Kryštofem a známým psychiatrem a teologem MUDR. ThDr. Maxem Kašparů, DrSc a lékařem a kazatelem Doc. MUDr. Zdeňkem Susou v roce 2009.

Pokud jste ho snad tehdy i viděli, podívejte se na něj ještě jednou POZORNĚ dnes v roce 2015 a zastavujte si políčka. Uvidíte mnohé. A hlavně to, jak nás svatý Lazar "pozdravil". VIDEO JE ZDE

Ostatky v chrámu sv. Lazara v Larnace na Kypru tradičně vyjmou z hrobu jen ve svátek sv. Lazara, tedy dnes nebo: když přijde metropolita, arcibiskup jiné autokefální církve. Kněz nevěděl, že tam ten den přijdeme. "Nemohli nic naaranžovat", jak si mysleli někteří TV diváci - i pravoslavní dokonce! Oni tehdy netušili, že přijedeme! Nebylo jasné, zda a kdy se bude moci vladyka Kryštof uvolnit z mezinárodní konference v hlavním kyperském městě na cestu do vzdálenějšího města Larnaky.... V podvečer toho dne se skutečně podařilo vyšetřit čas, sedlo se do auta a jelo... ... stihli jsme ještě večerní... Když všichni odešli a v chrámu nikdo nebyl, nabídli nám, že mohou vyjmout svaté ostatky. Nic nebylo aranžováno, vše je autenticky, jak se to odehrálo...... A svaté ostatky začaly ronit svaté myro... a nádherně vonět.

Nádherně voní i ikony v chrámech, i v našich chrámech, kde OPRAVDU je modlitba, kde se modlí Boží lid i kněz z celého srdce, z celé duše. V takovém chrámu také HOŘÍ v oltáři jasným plamenem TO AGIOS FOS , Svaté Světlo, Svatý Oheň.

Jsem jen laik, nejsem magistr ani doktor teologie, používám jen prostá slova, abych Vám přiblížila svou zkušenost. V roce 2000 jsem prožila Bílou sobotu v Chrámu Božího Hrobu a jako tehdy ještě nepokřtěná, která ale položila Kristu k nohám celý svůj hříšný život, upřímně z celé síly duše i srdce, jsem pocítila a viděla JAK SCHÁZÍ TO AGIOS FOS. Je to veliké tajemství. Vznikl z toho film, kterým Vás potěším někdy příště, který ČT nikdy neodvysílala. Ale část autentických záběrů z roku 2000, které jsme tam tehdy natočili, uvidíte v závěru filmu Vzkříšený Lazar. V České televizi jsme v roce 2009 dostali jen 12 minut - a to si vyžaduje obrovskou zkratku, boj o každou sekundu. Proto je třeba ty filmy shlédnout víckrát - a pokaždé tam najdete nové a nové poselství a posilu pro víru, naději a lásku.

Je před námi poslední Pašiový týden - odpusťme VŠEM A VŠECHNO - není jiná šance! Prosme o uzdravení našich nemocných duší, zatemněného zraku! MILUJME. Nepolitizujme. MILUJME. Neslužme mamonu. MILUJME. Nezáviďme. MILUJME. Neodsuzujme. Milujme. Nemluvme o lásce, ale zkusme ji dělat! Opravdu. Každý den. Vždyť je to tak prosté: stačí dodržovat každý den CO JE CÍSAŘOVO CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ BOHU a MILOVAT BLIŽNÍHO SVÉHO JAKO SEBE SAMA.

S láskou v Kristu, Vaše sestra Maria


Editoriál z Hlasu Pravoslaví září 2007

Milí čtenáři!

Píši tyto řádky s určitým rozechvěním. Metropolitní rada rozhodla, že se mám ujmout Hlasu Pravoslaví. Já? Laik. Žena. Bez teologického vzdělání. Co tedy mohu vlastně nabídnout? Vroucnou modlitbu: aby Hlas pravoslaví začal stavět láskyplným slovem Mosty Lásky k našim kamenným srdcím.

My Češi nemáme pravoslaví v krvi a genech jako Řekové, Rusové, Srbové, či Rumuni. Někdy trvá naší racionální logice velmi dlouho, něž konečně pochopí svou omezenost. Proto je dnes u nás stále málo těch, kteří mají dar sprostředkovat lidem poznání a hloubku pravoslavné duchovnosti. Je smutné, když ti, co tento dar mají, si sami mezi sebou stavějí nesmyslné zábrany a přehrady neporozumění, místo aby naplnili srdce láskou a řekli Christos posredi nas.

Opravdová Láska nikdy nic nezahaluje. Láska odhaluje, ale to odhalení, které láska činí, je také její pravou formou, pravou láskou.

Naše Láska je Hlas Pravdy, který volá, že je krásné žít, milovat, kráčet životem - a to i v rozbouřeném toku událostí. Láska dává pocit krásna. Léčí. Očisťuje. Zjasňuje. Dává sílu na to, co máme před sebou. Láska utěší neutěšitelné. Láska zklidňuje všechno to, co se chvěje rozrušením a nejistotou. Prosvětlí vše, co je zaplavené tmou. Za každým našim láskyplným úsměvem, za každým upřímným teplým pohledem, za každým čistým slovem lásky - naší lásky, tuší ten, kdo mu naslouchá, obrys skutečného obrazu a podoby Boží, protože Bůh je Láska. Projevuje nám lásku víc, šíř, nekonečně prostě, čistě. My projevujeme lásku měřitelnou metrem. On lásku neměřitelnou, bez míry. My máme rádi z nějakých důvodů. On miluje bezdůvodně. Jeho slovo je čisté, průzračně čisté, křišťálově čisté. Nikdy neprostituuje svá ústa. Tak i naše ústa, která mluví o Lásce, jsou povinna zbavit se jakéhokoliv druhu lži.

Láska nelže. Láska nemůže nenávidět. Láska nemluví špatně. Láska neuhodí. Nezraňuje. Nepíchá do srdce rezavou jehlicí. Nevytahuje se. Neodlišuje se. Nepotřebuje být slavná. Nepotřebuje se ukazovat v televizi. Neuráží. Láska nikdy nikoho neponižuje. Láska nedělá rozdíly. Nemá hranic. Láska nesoudí a neposuzuje. Nedemonizuje. Láska si nic nenamýšlí, nevzrušuje se, nevychloubá se ničím, co udělala, netváří se moudřejší než je, nic ji nemůže vyvést z míry. Láska nekoketuje s magií. Láska nemá jméno jako Igor, Alexandr, Tatiana nebo Marie.

Když má člověk lásku, nemůže nic ztratit. Když nemá lásku, ztratil vše dvojnásobně, ať má cokoliv. Láska nemá co, nemá jak, nemá proč, nezná musí, láska se neuzavírá do prostoru ani do času. Je a zůstává.

Tato slova mi řekl v době mého duchovního hledání jeden řecký věřící, když jsem ho poprosila, aby mi vysvětlil, co to vlastně znamená, když se řekne "pravoslavný křesťan". Ta slova si opakuji stále.

Vaše sestra Maria